Léto 2018 – Den v bazénu

Podívejte se, jaký program připravily na začátek prázdnin naše kolegyně ve Zlonicích. Účast byla nakonec malá, ale i tak si to děvčata užila. Podívejte se do naší fotogalerie a přečtěte si reportáž školní asistentky.

"Je tři čtvrtě na devět ráno a já stojím před budovou naší školy ve Zlonicích a přemýšlím, kolik dětí se rozhodlo absolvovat den v bazénu.

Za pět minut devět přichází dvě děvčata. Ještě dalších deset minut čekáme, a když usoudíme, že víc dětí už nepřijde, vydáváme se směr Břešťany. Trochu mě mrzí, že nás není víc, ale i tak si užijeme krásný den. Buřtíky na oheň máme a upečený perník ke svačině také. Nic nám nechybí.

Na zahradě u bazénu nás jako první vítá pes Lucky – kříženec dalmatina a celý den nás poctivě hlídá.

Děvčata se hned vrhají do bazénu a vířivky. Skáčou do vody pořád dokola, střídají se na nafukovacím dinosaurovi a loví ze dna bazénu kroužky. Když je jim v bazénu chladno, skočí do vířivky, která je příjemně vyhřátá.

Po chvíli oddechu vše začíná znovu. Ve vodě stráví dlouhou dobu, než jsme s kolegyní schopné přemluvit je k malému občerstvení. K mé spokojenosti se sní všechen perník, který jsem předchozí den napekla a následuje druhá vlna pobytu v bazénu. Ta už se mi nevyhne a tak oblékám plavky a následuji děvčata do bazénu. Asi po hodině jsem umačkaná od neustálého objímání od obou děvčat. Velkou část pobytu ve vodě trávíme ve vířivce v objetí. Po delším přemlouvání, že už opravdu musíme z vody ven, se jdou děvčata usušit a převléknout. My mezitím připravujeme oheň, abychom si mohly opéct buřtíky a naobědvat se. Lucky nás nespouští z očí. Sluníčko se na chvíli schovává za mraky, a tak nám teplo kolem ohně přichází vhod vzhledem k několikahodinovému pobytu ve vodě. Opékáme si buřtíky a s chutí obědváme. Jeden buřtík nám zbývá a Lucky vůbec neprotestuje, když jí ho děvčata nabízí.

Po obědě nás čeká připravený mikroskop. Zkoumáme listy a drobný hmyz. Sluníčko už zůstalo schované za mraky, a tak se rozhodujeme pro kroket a pétanque. Do vody už se nám nikomu nechce. Nejprve volíme kroket a stavíme si cestu, kudy se budeme snažit proplést kroketovou kouli. Osobně tuto hru hraji prvně, a tak nejprve obdržím podrobný výklad pravidel. Vše je připraveno, můžeme začít. Dávám příliš velkou ránu a k všeobecnému veselí moje koule končí na úplně opačné straně, než bych potřebovala. Než se dostanu zase zpět, všichni ostatní už jsou skoro na konci cesty. Při hře pétanque už jsou naše síly docela vyrovnané a užíváme si házení koulemi téměř hodinu.

Vydržely bychom si hrát ještě déle, ale bohužel nás tlačí čas. Ve tři hodiny nás budou u školy čekat rodiče, a tak je třeba vše sbalit a vydat se na cestu zpět. Z Břešťan do Zlonic je to otázka deseti minut chůze, a tak ve tři čtvrtě na tři vyrážíme.

Cestou si ještě povídáme o všech zážitcích a ve tři hodiny předáváme spokojená děvčata rodičům.

Já jsem ráda, že jsme si to všichni užily, a plná dojmů se loučím s kolegyní, sedám do svého auta a vyrážím domů."

Reportáž ze společné prázdninové akce s dětmi
Školní asistentka Kateřina Zimová

 

Galerie