home
logo facebook

Dílna čtení v ohrožení?

Co uděláte, když nějaká informace – byť prezentována seriozní společností – odporuje vašemu dosavadnímu poznání, poznání, ke kterému jste došli studiem a ověřili v praxi? Asi jsem nebyla sama, kdo s nedůvěrou četl červnový newsletter společnosti Scio (https://scio.cz/o-vzdelavani/nove-trendy-a-zajimavosti-ze-sveta-vzdelavani/archiv/07_06_2016_Newsletter.asp) a v článku Neužitečné aktivity na zvýšení gramotnosti si tvrzeni - "Čas na samostatné čtení podle výzkumů také nepřináší zlepšení čtenářských dovedností. Aby mělo čtení ve škole smysl, mělo by být vedeno učitelem, který vybere vhodné texty, strategie čtení a dá žákům zpětnou vazbu. " - vyložil jako napadení užitečnosti čtenářských dílen, které byly v tomto školním roce masivně podpořeny ze strukturálních fondů EU.

Nevím, jak si odpovídáte na výše položenou otázku. Pro mne jsou praktické důkazy užitečnosti samostatného čtení natolik silné, že jsem prověřila odkaz na zmíněný výzkum, abych začala přemýšlet o opaku. Kniha, na kterou se Scio odkazuje, bohužel není výzkumem, spíše metodikou, která samozřejmě prochází ověřováním a určité aktivity, které zařazuje, mají svou užitečnost ověřenou výzkumem. Navíc hlavní myšlenka knihy je: samostatné čtení, které je v amerických školách podporovanou samozřejmostí, k maximálnímu rozvoji čtenářských dovedností nestačí, je třeba individuální četbu žáků odborně směřovat, posilovat a poskytovat žákům zpětnou vazbu. V mém "překladu" pak tato hlavní myšlenka může znít třeba takto: pro rozvoj čtenářských dovedností nestačí dát dětem čas na čtení, je třeba praktikovat opravdovou dílnu čtení včetně čtenářských konzultací.

Možná teď můj text vyznívá jako obvinění Scia z nepravdivě poskytovaných informací, ale pokud si znovu přečtete citaci z článku výše, zjistíte, že ve světle hlavních tezí knihy nenacházíte v citaci zas tak velký rozpor. Zůstává mi ale vrtat hlavou, proč i lidé s nejvyššími vysokoškolskými tituly, kteří již léta pracují ve školství, pochopili citaci jako zatracení dílen čtení? Není na škodu si připomenout, že čtenářsky gramotný člověk zvažuje přijímanou informaci i z hlediska sociálního, politického, kulturního i jiného kontextu. A člověk, který o této problematice píše, by pak podání informací v kontextu měl mít obzvláště na zřeteli, zvláště pokud by vyznění mělo být v přímém rozporu s nově zaváděnou a ministerstvem masivně podporovanou aktivitou. Ostatně musím přiznat, že moje nejistota, zda tkví nedostatek porozumění ve formulaci, či špatném čtení odkazovaného zdroje, i nadále trvá.

Ale nakonec chci Sciu poděkovat: Opravdu velmi děkuji za skvělý tip na prázdninové čtení. Výtah z knihy Debbie Millerové a Barbary Mossové – No More Indipendent Reading Without Support - včetně praktických tipů do výuky můžete na našich stránkách čekat po prázdninách.

Krásné léto!

Tereza Nakládalová