home
logo facebook

S Rozlety na Cibulku. Výluka na trati nás nezastavila

V neděli 20. 10. 2013 jsme s Rozlety pořádali další volnočasovku. A protože bylo skoro letně, šli jsme ven.

Sraz byl v půl jedné na Hlavním nádraží, vlak měl jet ve čtvrt na dvě. O víkendu jezdí starý motorák po trati, kterou mnozí Pražáci vůbec neznají – Pražským Semmeringem. Při čekání na vlak jsme měli dost času i na focení.

Otázka – poznáte toho pána v brýlých? (Stojí druhý zleva vedle Báry.)

I když bylo dost času, Christi, Ester & Grady to málem nestihly, přišly šest minut po jedné;-) Nakonec to ale bylo stejně jedno, protože vlak kvůli výluce na trati stejně nejel…. takže jsme museli improvizovat.

Došli jsme na tramvaj a rozjeli se na Kavalírku, pak přestoupili na autobus a na Cibulku jsme nakonec dostali. I když ne tak romantickým způsobem, jak jsme plánovali.

Na Cibulce jsme se zanořili do parku (jé, zase les… byla první otrávená reakce).

Tam Michal připravil bojovku. První zpráva byla schovaná na největším kaštanu u rybníka (snad už teď všichni vědí, jak vypadá).

Kde by jenom ta zpráva mohla být?

Druhou jsme našli u sochy – ta nás poslala proti proudu potoka do tunelu pod tratí.

Odvážlivci se do něj vydali jenom se svíčkou a kdo ji zapálenou donesl až na místo určení, mohl odnést část další zprávy.

Nakonec se do tmy vydali všichni a z roztrhaných kousků sestavila Haki vzkaz.

Ten nás poslal zas dolů k rybníčku. Najít další papírek se vzkazem byla hračka, byl pod mostem ;-) Po jeho předčtení nás čekal úkol dobýt pevnost (tedy altán).

Dva obránci, ostatní dobývali. Jako munice sloužily papírové koule, které jsme na místě vyrobili. A mohlo se začít – koho trefili, musel na chvíli z bojiště ven.

Hrálo se několikrát, aby si všichni vyzkoušeli dobývat i bránit.

Po konečném dobytí nás zprávy a šipky dovedly k věži – nejstarší rozhledně v Praze. Na jejím vršku byl krásný rozhled do okolí (jen v době, kdy ji stavěli, asi nebyly okolní stromy tak vysoké:-))

Na cimbuří Ester našla pověšený poslední vzkaz kde je ukrytý konečný poklad. Byl nakonec ukrytý na stromě za branou pod věží (tam kam se dívala socha). Víceméně spravedlivě jsme se rozdělili, tentokrát to nebyly jen sladkosti, ale i jablíčka. No po pravdě moc úspěch neměly.

Bára pak udělala chybu – vytáhla barvy na obličej. Hned se jich zmocnili ostatní a… no radši se podívejte sami na fotky.

(Báro díky, koupíme nové.)

Nakonec jsme šli na louku k čínskému pavilonu. Zkusili jsme pouštět draka.Moc nelítal, ale zato se dokázal namotat na strom.

V posledním sluníčku jsme pak zkoušeli, jak dlouho se udržíme ve vzduchu sami.

Tři – dva – jedna – SKOK!!

No a po páté hodině jsme sešli na tramvaj a pak každý rychle domů.

Doufám, že se všem zúčastněným akce líbila. Prohlédněte si fotky:

FOTOGALERIE