Výsledky výzkumu: Nedostatečné vedení od učitelů mají hlavně asistenti na druhém stupni ZŠ

Vážené kolegyně, vážení kolegové, asistentky a asistenti,

dovolte, abychom Vás seznámili s hlavními výsledky výzkumu zaměřeného na metodické vedení a další vzdělávání asistentů pedagoga. Dotazníkové šetření realizovala Nová školy o.p.s. v období leden až březen 2022 a zúčastnilo se ho 227 asistentů z mateřských, základních i středních škol. Výsledky výzkumu poukazují na silné stránky, ale i na nedostatky v metodickém vedení a ve vzdělávání asistentů.

Každý pátý asistent řeší obtíže, se kterými mu nikdo neporadí

Nepochybně pozitivním zjištěním výzkumu je, že řada asistentů má v praxi dobré metodické vedení od učitelů a jiných poradenských pracovníků. Bohužel se to ale netýká všech asistentů – data z výzkumu ukazují, že každý pátý asistent pedagoga se minimálně jednou měsíčně setkává s nějakou nejasností, u které neví, koho se zeptat, nebo nemá čas či příležitost se na ni ptát.

Vedení učitele chybí hlavně asistentům na druhém stupni základních škol

Co se týká metodického vedení ze strany učitelů, výzkum poukazuje na významné rozdíly mezi asistenty v jednotlivých stupních vzdělávání: V mateřských školách a na prvním stupni základních škol (tedy tam, kde asistent spolupracuje jen s jedním nebo dvěma učiteli), většina asistentů uvádí, že jsou s rozsahem vedení ze strany učitele spíše spokojeni. Naopak na druhém stupni základních škol a ve školách středních (tedy tam, kde se u asistenta střídá více učitelů), většina asistentů uvádí, že jsou s rozsahem vedení učitelem spíše nespokojeni. Ve srovnání s kolegy pracujícími na prvním stupni základních škol, asistenti pedagoga pracující na druhém stupni ZŠ častěji také poukazují na nedostatek přesného zadání práce ze strany učitelů, na nedostatek času na konzultace s učiteli a někdy i na neochotu učitelů konzultovat s asistenty.

Některým asistentům chybí podpora poradenských pracovníků, málo dostupná je zejména pomoc školních psychologů

Mezi poradenskými pracovníky mají asistenti nejvíce možností konzultovat s výchovnými poradci (cca 60 % asistentů), metodiky prevence a školními speciálními pedagogy (téměř 50 % asistentů), i u těchto pozic ale minimálně čtvrtina asistentů uvádí, že možnost konzultací s danými pracovníkem nemá vůbec nikdy. Špatná je dostupnost podpory ze strany školních psychologů, se kterými více než polovina asistentů vůbec nepřichází do kontaktu. Jako nedostačující pak často označují možnosti konzultací s poradenskými pracovníky asistenti pedagoga z mateřských škol, kde podpůrné poradenské pozice mnohdy zcela chybí.

Třetina asistentů nemá možnost účastnit se dalšího vzdělávání

Jako nedostatečné se ukazuje zahrnutí asistentů pedagoga do dalšího vzdělávání: Jen mírně nadpoloviční většina asistentů uvádí, že mají alespoň občas možnost zúčastnit se vzdělávacích kurzů organizovaných pro pedagogické pracovníky přímo v jejich škole, obdobné množství asistentů má alespoň občas příležitost navštěvovat vzdělávací kurzy mimo školu. Přibližně třetina asistentů se naopak neúčastní kurzů dalšího vzdělávání ani ve škole, ani mimo školu.

Třetina asistentů nemá čas ani na samostudium

Řada asistentů se snaží doplňovat si informace potřebné pro svou práci studiem odborné literatury nebo z informací získaných na internetu – i u těchto oblastí profesního růstů ale přibližně třetina asistentů pedagoga uvádí, že na podobné druhy samostudia mají v rámci pracovního úvazku čas jen výjimečně anebo že na podobné aktivity nemají v úvazku čas vůbec.

Potřeba budoucího rozvoje asistentské profese

Výzkumná zjištění jasně poukazují na:

Potřebu dalšího rozvoje spolupráce mezi asistenty a učiteli, zejména na druhém stupni základních škol a na školách středních.
Potřebu zvýšení dostupnosti poradenských pracovníků a jejich vyšší zapojení do metodického vedení asistentů.
Potřebu rozvoje dalšího vzdělávání asistentů pedagoga, a to jak formou jejich častějšího zapojování do vzdělávacích kurzů, tak i prostřednictvím podpory samostudia v rámci jejich nepřímé pedagogické činnosti.

Komentáře asistentů

V závěru ankety pak mohli účastníci doplnit k tématu vlastní komentáře, z nichž některé dobře ilustrovaly obtíže, na které v praxi asistenti naráží. Jedna z účastnic šetření k otázce komunikace s učiteli například uvedla: „Ocenila bych jakékoli porady asistentů a učitelů nebo asistentů a nadřízeného, kde by se řešilo, co je potřeba. Tuto možnost vůbec nemáme. Na náš názor se nikdo neptá, když něco sami chceme, tak nic nesmíme, ale když je potřeba, tak můžeme všechno. Není to příjemná pozice. Kdyby to člověk nedělal kvůli dětem, tak to nedělá.“

Jiná účastnice výzkumu pak v komentáři také zdůraznila, že otázky metodického vedení od učitelů jsou hodně individuální a že v praxi hodně záleží na tom, na jakého učitele asistent narazí: „Tento dotazník vyplňuji v době, kdy jsme s paní učitelkou skvělý tandem. V minulosti jsem pracovala i s učiteli, od kterých jsem neměla absolutně žádnou podporu, a to by dotazník vypadal zcela jinak...“

Každopádně je ale zřejmé, že v praxi spolupráce mezi učiteli, asistenty a dalšími pedagogickými pracovníky je ještě značný prostor pro zlepšování.

Podrobnější popis výsledků výzkumu najdete ZDE.

Moc děkujeme asistentkám a asistentům, kteří se výzkumného šetření zúčastnili, a přejeme Vám všem hodně úspěchů ve Vaší další vzdělávací praxi!

Zbyněk Němec
Autor je vysokoškolský pedagog (PedF UK), s Novou školou o.p.s. spolupracuje jako metodik.

Dotazníková anketa vznikla s podporu projektu „Rozvoj komunikace a spolupráce mezi rodiči romských sociálně znevýhodněných žáků a školou“ (Reg. č. 0016/2019/ACF/2). Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.